Tento školník rok se budeme učit číst
pomocí genetické metody. Tato metoda je v posledních letech velmi
diskutovaná, proto mi dovolte vám ji přiblížit.
Nejčastější metodou výuky čtení je metoda
analyticko-syntetická. Děti nejprve čtou zvlášť písmena, pak je skládají do
slabik a nakonec čtou celé slovo. Velkou nevýhodou je práce s texty, které
nemají valný smysl. Jistě si dodnes pamatujete některé věty ze slabikářů,
např. Máma má maso., Míla je milá., a podobně. Mnoha
pozorováními se zjistilo, že to není příliš efektivní způsob, navíc může méně
schopné děti odradit od vlastní iniciativy ke čtení.
Přibližně od poloviny devadesátých let se na
školách pomalu prosazuje metoda
genetická. Její kořeny sahají téměř sto let zpět, takže rozhodně nejde o
nový a nevyzkoušený experiment. Základy této metody byly položeny již v
roce 1913 v tehdy velice moderní a populární čítance Poupata (Josef Kožíšek),
moderní metodiku zpracovává od roku 1995 PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., autorka
souboru učebnic a pracovních listů. Podstatou je, že školáčci čtou zvlášť
písmena a poté celé slovo, bez mezistupně tvoření slabik. Celá metoda je
založena na větší hravosti, než jakou nabízejí tradiční slabikáře: zpočátku
děti pracují s barevnými obrázky, kartičkami s písmenky a hrají rozmanité
fonetické hry. Ve školách, kde se tato metoda začala uplatňovat, jsou učitelé
vesměs spokojení a ke starým způsobům se nevracejí.
Podstatným rozdílem oproti klasické metodě je
to, že se děti učí psát nejprve velká tiskací písmena, s obvyklým vyplňováním
písanek se začíná zhruba až po čtyřech měsících od začátku výuky. Tento způsob
se osvědčil zejména u dětí, které navštěvují praktické základní školy nebo jsou
na základní škole, ale čtení jim jde pomaleji.
Od samého začátku žáci čtou i zapisují celé
věty, slova nejprve hláskuji (A-D-A-M) a poté opět spojují ve slova (ADAM).
Začíná se nácvikem sluchové analýzy a syntézy nejprve u krátkých slov a
postupně se přechází ke slovům delším a složitějším. (Děti si hrají s
Marťánkem, který je naučí novou řeč marťanštinu - jedná se o
rozklad slova na hlásky a jeho následné složení - celé první dva měsíce
školního roku). Naučená velká tiskací písmena děti zároveň i píší. Pokud žáci
zvládnou velká tiskací písmena, přecházejí na nácvik malých písmen.
Výhodou této metody je:
·
Rychlost nástupu čtení, a to nejen slov, ale i vět a jednoduchých textů. (Po
čtyřech měsících výuky jsou děti schopny přečíst krátkou pohádku, příběh,
nadpisy a nápisy a třeba i názvy obcí atd. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že
tato schopnost číst nápisy kolem sebe je velmi silnou motivací a povzbuzuje
zájem o další čtení.)
·
Žáci dokážou lépe vnímat obsah vět, jde tedy
o čtení s porozuměním.
·
Okamžité psaní velkých tiskacích písmen,
které umožní dětem procvičit jemnou motoriku a připravit je na psaní
složitějších psacích písmen, se kterým se začíná od druhého pololetí školního
roku.
·
Praktická využitelnost
čtení a psaní velkých písmen – děti mohou
téměř okamžitě psát, což je využitelné i v ostatních předmětech, např. v
prvouce názvy stromů, ovoce apod., v matematice mohou děti číst zadání jednoduchých slovních úloh.
